|
| |
|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
Jiří Viktor Daneš (1880-1928)
Hanták, Daniel ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, Jiří (oponent)
Tato práce je biografií Jiřího Viktora Daneše (1880 - 1928). První kapitola shrnuje zásadní etapy Danešova života (studia, první světová válka, diplomatické působení v Austrálii), Danešovu smrt a jeho odkaz. V druhé kapitole je přiblížena Danešova cestovatelská činnost, s důrazem na velké cesty - na Jávu a do Austrálie s Karlem Dominem (1909 - 1910) a jeho cestu kolem světa (1920 - 1923). Poslední kapitola přibližuje v základních obrysech Danešovu vědeckou práci.
|
|
|
Využití kladenské přírody k výuce přírodopisu na základní škole
Lhotáková, Dagmar ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá přírodovědnými exkurzemi jako jedné z forem výuky přírodopisu na základní škole. Cílem práce je vytvořit model přírodovědných exkurzí s využitím kladenské přírody. Dalším cílem je vytvoření pracovních listů a jejich praktické použití, dále pak ověření znalostí žáků před a po absolvování dané exkurze. Práce obsahuje rešeršní zpracování všech navštívených lokalit. Exkurze proběhly na Vinařické horce, na Libušínském hradišti, v Naučném středisku ekologické výchovy v Kladně Čabárně a v Záchranné stanici Aves. Na exkurzích byly použity a ověřeny pracovní listy. Po absolvování všech exkurzí následovalo vyhodnocení pracovních listů a ověření znalostí žáků. Tyto výsledky jsou přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Výstupem celé práce je zpracování modelu všech tří exkurzí včetně metodiky a fotografií. Po vyhodnocení všech exkurzí se potvrdilo, že tato forma výuky přírodopisu je pro žáky přitažlivá a určitě i přínosná. Tyto modely exkurzí mohou využít i ostatní pedagogové na základní škole, případně je využít jako vzorové při exkurzích v jiné lokalitě. KLÍČOVÁ SLOVA přírodovědné exkurze, základní škola, Kladensko, pracovní listy, formy a metody výuky, naučná stezka, fauna, flóra
|
|
|
Zaměstnávání osob s lehkou mentální retardací na Kladensku
Klemperová, Aneta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá zaměstnáváním osob s lehkou mentální retardací. Ve stručné charakteristice problematiky tohoto hendikepu vyděluje lehké mentální postižení ze široké škály projevů mentálního postižení a vychází ze skutečnosti, že tito lidé jsou schopni pracovat, žít ve své domácnosti, zařadit se do společnosti a stát se tedy samostatnými občany. Je ovšem nutné těmto jedincům více pomáhat nejen ve vzdělávacím a výchovném procesu, ale také na trhu práce, který je primárně velmi kompetitivní i pro osoby bez postižení. Dále se práce zaměřuje na nejrůznější možnosti jedince s lehkým mentálním postižením, které ho přibližují k získání pracovního místa. Vytyčuje mnohé služby a vychází ze zákona, jenž se vztahuje ke všem osobám se zdravotním postižením. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou osoby s lehkým mentálním postižením chráněny zákonem, jenž funguje též výhodně i pro zaměstnavatele, jejich pracovní místo se stává snadněji dostupným než dříve. Mimo jiné se tato diplomová práce zaměřuje na ekonomické, sociologické a psychologické aspekty, které jsou spojené se získáním a udržením si zaměstnání, neboť pro člověka obecně je velmi důležité se začlenit do společnosti prostřednictvím práce. Integrace a inkluze osob s postižením se stávají nedílnou součástí každé vyspělé společnosti a je třeba tuto...
|
|
|
Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska
Benešová, Kristýna ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska" se věnuje pojmu regionální historie, historii Kladenska, dotazníkovému šetření ohledně využití regionální historie na kladenských školách a také nabídce, jak tuto tématiku zařadit do výuky dějepisu. Jedním z cílů práce bylo vysvětlení důležitosti regionální historie a jejího zařazení do výuky, k tomu byla využita analýza literatury, která tematiku zpracovává. Zařazení této tematiky je důležité především pro umožnění jednoduššího chápání různých historických jevů skrze žákům blízkým prostředím. Dalším cílem bylo zjištění toho, zdali je regionální historie na kladenských školách vyučována, jaké formy jsou k tomu využívány a jaká konkrétní témata. K zajištění těchto informací sloužilo dotazníkové šetření jak v řadách kladenských učitelů, tak i v řadách kladenských žáků, ve kterém bylo zjištěno, že většina učitelů se tuto tématiku snaží do výuky zařadit i přes nepříznivou časovou dotaci. Z žáků, kteří na dotazník odpovídali se zhruba polovina s regionální historií ve své výuce setkala. Poslední cíl práce bylo nabídnout čtenářům různé možnosti toho, jak je možné zařadit dějiny Kladenska do výuky dějepisu - v práci jsou proto představeny jak stávající možnosti, které poskytují zdejší historické instituce, tak i...
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Světelné znečištění Kladenska
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bobr, Ladislav (oponent)
Světelné znečištění je enviromentální problém způsobený nadužíváním umělého světla v nočních hodinách. Světelné znečištění zasahuje především hustě osídlené oblasti a průmyslové regiony. Kromě rozjasnění noční oblohy způsobuje světelné znečištění také diskomfort a má negativní zdravotní a enviromentální dopady. Literární rešerše bakalářské práce pojednává ve třech kapitolách o světle, světelném znečištění a zájmovém území. Praktická část zkoumá interakci krajiny a světelného znečištění. Na základě terénních měření jasoměrem Sky Quality Meter v blízkém okolí města Kladna je posuzován vliv lesa na šíření světelného znečištění. Pracovní hypotéza předpokládá bariérový efekt lesa. Výsledek hypotézu bezpečně nepotvrzuje, nicméně se projevil vliv Prahy na jas noční oblohy. Klíčová slova: světelné znečištění, jas noční oblohy, bariérový efekt lesa, Sky Quality Meter, Kladensko
|
|
|
Malakofauna vybraných lokalit Džbánska a její využití pro lokální určovací příručku
Hronová, Hana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na malakologický výzkum předem vytipovaných lesních lokalit přírodního parku Džbán (Střední Čechy). Cílem této práce je průzkum skladby měkkýších společenstev cílového území a porovnání výsledků s výzkumem doktora Vojena Ložka z let 1947-2010. Za tímto účelem byly detailně zpracovány jeho sběry uložené v depozitáři Národního muzea v Praze - Horních Počernicích. Získané výsledky posloužily k posouzení změn zkoumaných lokalit a jejich dopadu na skladbu malakocenóz v průběhu let. Na vybraných lokalitách Džbánska byl proveden standardní malakologický průzkum. Na dvaceti lesních stanovištích byla využita metoda hrabankového vzorku, na jedné mokřadní lokalitě metoda mokrého výplavu. Odebraný materiál byl dále zpracován, determinován a vyhodnocen. Celkem bylo na zkoumaném území nalezeno 65 druhů měkkýšů. Lokalita Cikánský dolík byla vybrána pro didaktickou část diplomové práce, kterou představuje návrh přírodovědné exkurze. Poskytnutý návod je vhodný především pro žáky 2. stupně ZŠ, po úpravě však může být použit i pro mladší žáky nebo starší studenty. Coby pomůcka byl vytvořen atlas 25 druhů suchozemských plžů Džbánska s vloženou určovací příručkou, který může posloužit rovněž jako pomůcka při výuce tématu měkkýši na ZŠ i SŠ. KLÍČOVÁ SLOVA: plži, atlas měkkýšů, terénní...
|
|
|
Využití kladenské přírody k výuce přírodopisu na základní škole
Lhotáková, Dagmar ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá přírodovědnými exkurzemi jako jedné z forem výuky přírodopisu na základní škole. Cílem práce je vytvořit model přírodovědných exkurzí s využitím kladenské přírody. Dalším cílem je vytvoření pracovních listů a jejich praktické použití, dále pak ověření znalostí žáků před a po absolvování dané exkurze. Práce obsahuje rešeršní zpracování všech navštívených lokalit. Exkurze proběhly na Vinařické horce, na Libušínském hradišti, v Naučném středisku ekologické výchovy v Kladně Čabárně a v Záchranné stanici Aves. Na exkurzích byly použity a ověřeny pracovní listy. Po absolvování všech exkurzí následovalo vyhodnocení pracovních listů a ověření znalostí žáků. Tyto výsledky jsou přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Výstupem celé práce je zpracování modelu všech tří exkurzí včetně metodiky a fotografií. Po vyhodnocení všech exkurzí se potvrdilo, že tato forma výuky přírodopisu je pro žáky přitažlivá a určitě i přínosná. Tyto modely exkurzí mohou využít i ostatní pedagogové na základní škole, případně je využít jako vzorové při exkurzích v jiné lokalitě. KLÍČOVÁ SLOVA přírodovědné exkurze, základní škola, Kladensko, pracovní listy, formy a metody výuky, naučná stezka, fauna, flóra
|
host ::
RSS.